Metody sterilizace
Sterilita je alfa a omega mikrobiologické práce. Chceme-li kultivovat a následně zkoumat jeden druh nebo skupinu druhů bakterií získáných z určitého vzorku, je nezbytné zabránit kontaminaci kultivační půdy, a poté preparátu jinými bakteriemi, což vzhledem k jejich všudypřítomnosti není tak snadný úkol. Sterilizací rozumíme odstranění mikroorganismů ze sterilizovaného prostoru. Toto odstranění je realizováno oddělením zárodků nebo jejich zničením či destruktivním poškozením. Jinými slovy ve sterilním prostředí nesmí existovat nic živého.
Sterilizace oddělením zárodků
Tato sterilizace je použitelná pouze u plynů a kapalin. Používá se u látek, které jsou citlivé na teplo i chemické prostředky. Metoda je náročná na vybavení, neboť látka musí být filtrována přes speciální sterilní filtry (póry by měly být tak malé, aby nepropustily bakterie) za pomocí tlaku (kapalina přes takto hustý filtr samovolně neproteče).
S tímto typem sterilizace se ovšem zcela jednoduše setkáme při používání vatových zátek. Smotek vaty tvoří dostatečně jemný filtr, jimž vzduch prochází, avšach mikroorganismy jsou vychytávány. Vatovými zátkami se uzavírají zkumavky nebo baňky s živnými médii. Zajistí se tak bezpečné uchování sterilního média, avšak kontakt se vzduchem přetrvá.
Sterilizace suchým teplem
Sterilizaci suchým teplem rozumíme zničení zárodku za pomocí tepla. Existují dvě varianty sterilizace suchým teplem. Jednodušší je vyžíhání předmětu v oxidační (nesvítívé) části plemene kahanu. Takovým způsobem lze sterilizovat malé předměty jako podložní skla nebo očkovací kličky (ty ponecháváme v plameni až do jejich rozžhavení). Druhou, komplikovanější, variantou je sterilizace v laboratorních sušárnách, kde sterilizujeme kovové pomůcky nebo sklo, které není citlivé na vysoké teploty (nikdy ne odměrné sklo!). Sterilizaceprobíhá dvě hodiny při 150 °C, při vyšší teplotě (až 200 °C) kratší dobu.
Sterilizace vlhkým teplem
Sterililizace vlhkým teplem, tedy vodní párou, je účinější než sterilizace suchým teplem. Je tedy možné sterilizovat při nižších teplotách a kratší dobu. To otevírá možnosti pro sterilizování živných půd, odměrného skla a citlivějších materiálů.
Sterilizovat lze v proudící páře za atmosférického tlaku v Kochově hrnci, kdy jsou sterilizované předměty vystaveny páře o teplotě přibližně shodné s teplotou varu vody. Tato teplota je dostatečná ke zničení většiny mikroorganismů, nedokáže však zničit klidová stádia (spory). Z toho důvodu je nutné sterilizaci třikrát opakovat v intervalu 12 - 24 hodin, což nazýváme frakcinovanou sterilizací. Cílem je počkat, až se klidová stádia změní ve vegetativní (jelikož živná půde poskytuje optimální podmínky pro růst bakterií, tak spory v tomto médiu spolehlivě vyklíčí), která opětovně likvidujeme. V případě sterilizace živných půd, kde se mohou vyskytovat neobvykle rezistentní spóry opakujeme sterilizaci čtyřikrát. (Káš, 1932, s. 22).
Účinější a méně diskomfortní je sterilizace v autoklávu, která působí destruktivně i na spory i po jednorázové sterilzaci. Jedná se o sterilizaci vodní párou zahřátou na vyšší teplotu, nežli bod varu vody. Aby k tomu mohlo dojít, je potřeba tuto sterilizaci provádět za zvýšeného tlaku, a to za přetlaku 1/2 atm (112 °C), 1 atm (121 °C) nebo 2 atm (134°C). Doba sterilizace se odvíjí od teploty páry a objemu živné půdy mezi 10 a 30 minutami.
Sterilizace UVC zářením
Sterilizátory využívající UVC záření se běžně v mikrobiologii využívají pro sterilizaci prostor, kde se pracuje s mikroorganismy. Jedná se zejména o sterilizaci laminárních boxů, případně celých laboratoří. Během sterilizace UVC zářením nesmí být nikdo přítomen v jeho dosahu (laminární box musí být zavřený, ve sterilizované místnosti nikdo nesmí být a musí být uzamčena a vhodně označena).
Sterilizace chemickými prostředky
Tam, kde nelze použít tepelnou sterilizaci, je možné aplikovat sterilizaci chemickými prostředky. Takovými případy jsou sterilizace povrchů nebo termolabilních předmětů.
Takovými prostředky mohou být 70% roztok ethanolu, 0,1% roztok chloridu rtuťnatého (vzhledem k toxicitě se prakticky již nepoužívá), 2% roztok ajatinu aj. Pro sterilizaci termolabilních předmětů se ve zdravotnictví běžně používá ethylenoxid.
Nutno podotknout, že ne každý chemický prostředek je vhodný k ničení každého mikroorganismu. Bakterie jsou relativně citlivé a spolehlivě lze použít většiny dezinfekčních přípravků. U virů záleží, zdali se jedná o viry obalené, či neobalené (u neobalených virů budou mít tenzidy nulový účinek).
Udržení sterility
Použití různých sterilizačních metod je účinné, ale taktéž je nezbytně nutné zabránit sekundární kontaminaci po sterilizaci. K tomuto účelu se používají různé obaly. Požít lze kovové uzaviratelné nádoby, jednorázové obaly pro autoklávování nebo alobal. K uzávěru zkumavek s živnými médii nebo již s naočkovanými bakteriemi používáme vatové zátky.