Barvení bičíků
Některé bakterie jsou opatřeny bičíky - flagelami, které umožňují bakterii pohyb. Flagely lze pomocí speciální metody zvýraznit tak, aby byly pozorovatelné mikroskopem.
Barvení flagel je poměrně náročný úkol a vyžaduje jisté zkušenosti a vybavení. Přesto však ani zkušenosti a ideální podmínky nemusí zajistit výsledek. Pro barvení bičíků je zapotřebí pracovat s mladými kulturami bakterií. Ideální stáří je 12 hodin po naočkování, stáří by nemělo přesahovat 24 hodin. Dále je nutné se přesvědčit, zdali se v naší kolonii vyskytuje vůbec bakterie vybavená bičíkem. To zjistíme pozorováním nativního preparátu ve visuté kapce a lépe v temném poli, případně některým testem na pohyblivost. Nezbytným faktorem pro práci jsou perfektně odmaštěná skla a práce při teplotě, ve které byly bakterie kultivovány.
Odmaštění skel provádíme vačením v agresivních směsích a je v podstatě jedno, kterou metodu zvolíme. Nejčastěji se v laboratořích k tomu účelu používá chromsírová směs (směs kyseliny sírové a dichromanu), dostupnější je však vaření v 5 - 10 % roztoku hydroxidu sodného, po kterém následuje vaření v 5 - 10 % kyselině (chlorovodíková, sírová...). Skla se poté uskladní ve směsi ethanolu a etheru. Vzhledem k použitým žíravinám je nutné použití ochranných prvků a práce se provádí bezpodmínečně v digestoři.
Pozorováním nativního preparátu ve visuté kapce si ověřujeme pohyblivost bakterií. Preparát připravíme nanesením kapky suspenze bakteriíí na krycí sklo, které pak přiklopíme přes jamku v podložním skle. Zaostřit se snažíme především na okraje kapky, kde budou životaschopné bakterie. Lépe jsou bakterie viditelné v temném poli, k čemuž je zapotřebí kondenzor pro temné pole nebo minimálně clony, které se do klasického kondenzoru umístí.
Vlastní barvení spočívá prvně v impregnaci preparátu a poté v jeho obarvení. Preparát připravíme přenesením malého množství čerstvé kultury do kapky vodovodní vody (v destilované vody může dojít k odvrhnutí flagel)., která byla před tím temperována v termostatu na teplotu, při které byla kultivována kultura. Bakterie neroztíráme, nýbrž vyčkáme několik minut, až se samovolně rozptýlí (jakákoliv manipulace navíc může mít za následek ztrátu flagel). Následně přeneseme kličkou vzniklou suspenzi na zcela odmaštěné sklo. Cílem je dosáhnout rozptýlení kapky suspenze do tenké a rychle schnoucí vrstvy. Sklo s tenkou vrstvou suspenze přeneseme ihned do termostatu (ideálně pracujeme v termostatu po celou dobu). Po zaschnutí ihned preparát moříme po dobu 1 - 2 minut za slabého zahřívání, bez předchozí fixace. Po moření přebytečné mořidlo odlijeme a preparát opláchneme vodou. Ihned poté přistoupíme k barvení, nejlépe hrubě barvícími barvivy (karbolfuchsinem) po dobu 1 - 2 minut. Po opláchnutí a vysušení preparát zamontujeme.
Mořidlo připravíme smísením 1 objemového dílu 25% roztoku chloridu železitého a 3 objemových dílů nasyceného vodního roztoku taninu. Takto připravené mořidlo necháme pře používáním několik dnu odležet, těsně před použitím se přefiltruje.
Zdroj: KÁŠ, Václav. 1932. Mikrobiologické praktikum. Mikrobiologický průzkum půdy a chlévské mrvy. Ministerstvo zemědělství republiky Československé.