Ze světa nejmenších rozměrů

Na základě biochemických vlastností bakterií byla sestavena celá řada multitestů, které jsou komerčně k dostání. Multitesty jsou sestaveny tak, aby se na základě získaných výsledků dal určit druh diagnostikované bakterie.

O použití konkrétního testu rozhodují základní vlastnosti bakterie, které se dají zjistit jednoduchým testem (Gramovo barvení, oxidáza, kataláza):

NEFERM Test - pro G^- nefermentující tyčinky (zpravidla OXI+)
ENTERO Test - pro G^- fermentující tyčinky (zpravidla OXI-)
STREPTO Test - pro streptokoky (G⁺ koky, KAT-)
STAFY Test - pro stafylokoky (G⁺ koky, KAT+)
ANAERO Test - pro anaerobní bakterie
a sposutu dalších...

Všechny tyto testy fungují na stejném principu. Jedná se o mikrotitrační destičku, kdy každá jamka je potažena určitou směsí chemikálií. Dle návodu výrobce se do každé jamky napipetuje určitý objem suspenze bakterie, některé jamky se poté zakápnou sterilním parafinovým olejem pro zajištění anaerobního prostředí a celá destička se nechá dle instrukce výrobce inkubovat. Při pipetování suspenze nesmí přijít špička pipety do kontaktu s látkami v jamce destičky. Pakliže k tomu dojde, je nutné špičku vyměnit. Bakterie svou činností mění látky obsažené v každé jamce, což je indikováno změnou barvy. Barva v každé jamce se vyhodnocuje podle přibalené diagnostické karty jako pozitivní, nebo negativní a tento výsledek se zanáší do kartičky (obrázek níže) znaménkem + (pozitivní) nebo - (negativní). Jsme-li s vyhodnocováním u konce, vytvoří se na naší kartičce kód, a to součtem čísel v každém sloupci. Sčítáme vždy čísla, u kterých máme napsáno znaménko + (vizte níže). Kód je následně porovnán v seznamu, kde najdeme přiřazenou také konkrétní bakterii.

NEFERM Test, Vibrio alginolyticus

Výhodou této metody je výborná cenová dostupnost a jedná se o jedinou praticky používanou metodou v malých mikrobiologických laboratořích. Nevýhodou je časová náročnost, kdy jiné metody tyto testy překonají. Určitým handicapem může být i množství úkonů (příprava suspenze bakterií, pipetování do každé jamky, překrytí některých jamek parafinovým olejem, odečítání každé jamky, sčítání čísel ve sloupci, hledání v seznamu...). Tyto úkony jednak prodlužují celkový čas od příjmu vzorku do identifikace bakterie, ale hlavně poskytují velký prostor pro chybu.